Skip to main content

Povinnosti pacientů

Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen:

  • dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
  • řídit se vnitřním (domácím) řádem nemocnice, uhradit poskytovateli cenu poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,
  • pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních a přenosných nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
  • nepoužívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek,
  • Povinnosti podle písmena c) a d) náleží zákonnému zástupci pacienta. Zákonný zástupce pacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem.
  • Pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti. Má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace. V případě odmítnutí prokázání totožnosti může zdravotnický pracovník odmítnout požadovanou součinnost nebo neumožnit návštěvu u hospitalizovaného pacienta.
  • Práva a povinnosti zákonného zástupce náleží podle platné legislativy též pěstounovi nebo jiné pečující osobě, statutárnímu orgánu nebo jím pověřené osobě dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o děti svěřené do péče tohoto zařízení na základě rozhodnutí soudu.

Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že § 48:

  1. a)   prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele
  2. b)   pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb
  3. c)   pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých pracovních služeb
  4. d)   pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb poskytl souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem
  5. e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb /to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem/.

 

Práva pacientů definují v Českém právním systému především tyto zákony:

  •         Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
  •         Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
  •         Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
  •         Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  •         Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci

Práva pacientů je definován také v  definuje Etickém kodexu „práva pacientů“.které navrhla, formulovala a schválila Centrální etické komise Ministerstva zdravotnictví České Republiky a jsou prohlášená za platná dnem 25. února 1992